Medvěd malajský
Třída: savci Řád: selmy Čeleď: medvedoviti
Latinský název: Helarctos malayanus
Zeměpisné rozšíření: Vietnanm, Thajsko, Malajsie,
Indonésie, Sumatra, může zasahovat i do jižní Číny
Biotop: tropické lesy
Potrava: ovoce, bobule, med, hmyz, drobní savci, ptáci
Rozměry: délka těla 1,1 až 1,4 m, výška
v kohoutku 70 cm, hmotnost 27 až 65 kg
O životě
Rozhodně nepatří k živočichům, kteří se dokáží přizpůsobit různým životním prostředím. Najdeme ho výhradně v oblastech tropických deštných lesů. Ve své domovině ovšem může vystupovat do hor a nebo zůstávat v nížinách. Velmi často šplhá po stromech a ve svých nárocích na životní prostředí se podobá asijskému medvědu pyskatému. Dny tráví spánkem nebo sluněním.
Rozmnožování
Medvěd malajský je velice plachý, a proto chybí dostatek pozorování z volné přírody. To platí zejména o jeho námluvách, o nichž víme jen to, že probíhají kdykoli během roku. Předpokládáme, že medvěd malajský žije monogamně, což znamená, že se páří pouze s jedním partnerem a zdržuje se v jeho blízkosti po celý svůj život. Samice rodí zpravidla dvě mláďata. Ve srovnání se svými rodiči jsou medvědí mláďata vskutku nepatrná: váží pouhých 300 až 340 g. Matka je porodí na zemi na pečlivě vybraném a dobře ukrytém místě. Mláďata zůstávají určitou dobu pohromadě s matkou a učí se od ní rozmanitým způsobům vyhledávání potravy. Malajští medvědi jsou v mládí velice dobromyslní a hraví.
Zajímavosti
Medvěd malajský je nejmenším příslušníkem čeledi medvědovitých. Je velkým milovníkem ovoce a medu. Žlutooranžová skvrna na hrudi mu u Angličanů vynesla přezdívku „sluneční medvěd“. Malajští domorodci nazývají malého medvěda malajského „biruang“ nebo „boreang“. Pro svoji velkou zálibu ve sladkostech si také vysloužil jméno „medový medvěd“. Zatímco ostatní druhy medvědů jsou aktivní přes den, medvěd malajský velkou část dne nejraději tráví odpočinkem ve stromovém hnízdě, které si sám upravil.
5.03.07